Září… měsíc, u mnohých proklínaný už od první třídy, ve kterém skoro každého čeká to ošklivé slovo: škola. Tento rok mě nečekal další ročník základní školy, nýbrž prvák. Nevím, jestli tomu mám říkat naštěstí nebo bohužel. Z obojího trochu, protože to má své určité plusy a mínusy. Říkala jsem si: Je to nový start, začátek další „životní etapy“. Něco nového, noví lidi, prostředí, prostě všechno… Sice jsem měla pravdu, všechno bylo nové, ale s tím přicházel i nový zmatek, tlak, stres atd. Moje pocity z prvního dne, následujícího dne a týdnu poté byly asi takové: Bože, bože, bože! Zachraň mě! Já tady umřu! (slovo umřu, jsem první dny používala snad nejvíce za celý můj dosavadní život). Prvního září jsem byla opravdu nervózní, ale kdo nebyl, možná až na pár výjimek. Cestou do školy jsem se mamky, která šla se mnou, jelikož po slavnostním zahájení, jak tomu říkali, byla rodičovská schůzka, ptala, jestli nestačí, že jsem dostudovala základní školu. Pořád si s nadhledem říkám: „No co, základka stačí.“ Ano, směji se tomu, ale kdyby to nastalo, úsměv by mi asi hodně rychle ztuhl. Pravděpodobně jsem se z nejhoršího školního období vyhrabala. Neříkám, že jsem úplně v pohodě, pořád si zvykám na trochu jiný režim, přístup, styl učiva, jiný kolektiv (to hlavně) atd. Co se týče mých třídních „kolegů“, zatím se nejeví nejhůř. Neříkám, že tam nemáme případy, které jsou problémové, ale to je prostě všude, tomu se nedá vyhnout. Přeci jen dvacet osm lidí se vždycky na všem neshodne a nepadne si do oka hned. Asi největší kámen úrazů pro mě je ten, že jsem ve třídě jako jediná holka. Ano, čtete správně. Ale zatím to není špatný, říkám si, že je to lepší než třída plná holek, na to fakt nejsem. A jelikož jsou první dny/měsíce těžké, připravila jsem si pro Vás obecné rady, týkající se střední, co jsem tak vypozorovala, že mně osobně pomáhá, nebo na co si dát pozor atd. 1. MOBIL Mějte po ruce mobil, sluchátka nebo aspoň hodně nainstalovaných her, co můžete hrát. Většinou, když jsem se nudila nebo jsem se prostě chtěla vyhnout trapným situacím, vytáhla jsem mobil. 2. ZÁCHRANNÉ DNY Najděte si nejbližší svátky, prázdniny, prostě volné dny a těšte se na ně, říkejte si: „Už jen tolik a tolik dní do volna.“ Také si můžete jako záchranný bod dát víkend, nebo cokoli, co Vám pomůže přežít. Třeba i nějakou událost v blízké době, na kterou se opravdu těšíte. 3. NENERVUJTE SE Každý byl jednou nový na střední škole. Nejste v tom sami, všichni ze třídy prožívají to samé. Nové prostředí, nový kolektiv… Akorát to každý bere jinak. Někdo více v klidu a někdo je z toho totálně na prášky. Nervovat se je zbytečné, ale naprosto to chápu. Trochu mít nervy je v pořádku, to ano, jen to nepřehánět. Všechno se postupem času srovná, zaběhne. U mě se to pořádně ještě také neustálilo, ale když to porovnám s prvním týdnem, teď už je to naprosto v pohodě. 4. ZMATKY A TRAPASY Zmatkování patří ke školnímu životu, zvláště v novém prostředí. Nepřehlednosti v rozvrhu, ještě k tomu, když máte udělané blbě přestávky na oběd a musíte řešit, v jakém patře školy jste, jelikož každé patro chodí v určitou dobu na oběd… Učitelé musejí počítat, že ne všechno hned budete vědět. Trapasy jsou také součástí studentů. Co se týče mě, já jsem asi magnet na všelijaké nepříjemné chvilky, které mě pronásledovali na každém rohu celé září. Doufám, že říjen bude více klidný. Ve všech smyslech. Připadala jsem si jako v nějakém filmu. Teď se tomu směji a vím, že za rok si na to nevzpomenu, už teď si na polovinu z nich nevzpomínám. 5. JÍDLO Před letními prázdninami jsem začala jíst více zdravě a udržovala jsem si to skoro celé prázdniny. Zanedbávat jsem to začala již v průběhu srpna, jelikož jsem měla brigádu od šesti ráno do dvou odpoledne a byla jsem totálně vyčerpaná, proto jsem si nehlídala moc co jím a ani jsem se nehýbala. Začátkem školy jsem to totálně pohřbila a převážně nezdravé jídlo mi pomáhalo přežívat. Cpala jsem se hodně sladkými věcmi, jelikož mi prostě pomáhali uklidnit se. Možná jsem si to pouze vsugerovala do hlavy, že mi potom bude líp, ale prostě byla jsem pak fakt více v klidu. Momentálně se snažím opět najíždět na zdravější jídlo. 6. NEUPOZORŇOVAT NA SEBE Nedělejte při hodinách nadbytečný hluk a další různé věci, při kterých na sebe upozorníte. Poté si Vás učitelé budou dobře pamatovat a hned na začátek si Vás zafixují jako průšviháře. Pokud si vyučující po pár měsících nebude pořád pamatovat jméno, je to jedině dobře, jste skoro „neviditelní“. A pokud se chcete zviditelnit, tak na sebe upozorňujte v dobrém smyslu a to tak, že se budete pořád v daném předmětu hlásit. I když tady se moc takových lidí asi nenajde… 7. UČENÍ Neusněte na vavřínech, pokud chcete projít s hezčími známkami. Nejlepší je učit se z hodiny na hodinu, ale přiznejme si, kdo to pravidelně dodržuje. Co jsem u sebe zavedla nového, je to, že na určité předměty, u kterých vím, že učitel zkouší úplně každou hodinu, se aspoň večer podívám a prolistuji sešit. Například matiku, kterou máme v lichém týdnu sedmkrát, tu si čtu pro jistotu před hodinou pořád, ale už to také flákám a hádám, že na konci roku moje plány na přípravu do školy budou téměř nulové. 8. ODDECH Mnoho prostoru na volný čas není, ale i přesto si nějaký udělejte. V jakékoliv podobě. Dělejte, co Vás baví. Já jsem si třeba ještě za hezkého počasí vyrazila na brusle, sice to bylo jednou za sedm dní, ale aspoň jsem vypadla trochu do přírody. Běžte s kamarády ven. Nebo si vezměte knihu a začtěte se nebo se nějak prostě od toho všeho odreagujte a na chvíli „vypněte“ :). Toto byly mé prozatímní postřehy/rady ze střední. Pravděpodobně v průběhu roku ještě něco na podobné téma sepíši. Na facebookové stránce blogu se budu průběžně hlásit. Na závěr Vám řeknu asi jen jedno: „Střední škola většinu z nás čeká, někteří v ní teď začínají a někteří ji mají už za sebou. Každý si tímto obdobím prošel/prochází/bude procházet jinak a za jiných podmínek, ale ještě jsem neslyšela případ, že by z toho někdo pošel. :D“ Všem přeji ve škole jen to nejlepší, držte se a těšte se už na podzimní prázdniny, které se blíží. Zatím, čauko! Vaše Caroline ;)
2 Comments
11/24/2016 02:00:33 pm
Já jdu příští rok už na střední školu a docela se bojím kolektivu, jaký tam budu mít. Snad bude dobrý a normální. :) Nerada bych se tam s někým hádala a měla rozpory.
Reply
Karolína Čížková
11/24/2016 02:06:19 pm
Naprosto tě chápu. Myslím, že to bude dobrý, střední je trochu něco jiného, ale ne vždycky si prostě všichni sednou, přeci jen třicet lidi třicet chutí. Hlavně si zvol školu, kam opravdu chceš a dostaň se tam. Držím palce! Pak dej určitě vědět, buď na fb stránku do zpráv, na můj e-mail nebo prostě nekam :D.
Reply
Leave a Reply. |